Akcie z kuponovky (7): Nedobrovolné dražby akcií

Z chronologického pohledu dražba v procesu ovládnutí společnosti předchází vytěsnění akcionářů. Investor nejdříve skoupením akcií na trhu stal majoritním vlastníkem s nadpolovičním podílem, aby následně dražbou akcií, někdy i více dražbami, dostal na podíl větší než 90%. Poté již nastoupil proces vytěsnění.

Důvodem pro nedobrovolnou dražbu je skutečnost, že akcionáři nesplní nějakou povinnost vůči společnosti. Nejčastěji si nevyzvednou či nevymění listinné akcie či je nepředloží k zaknihování.

Jak už jsme zmínili v předchozích článcích na začátku kuponové privatizace se všechny akcie obchodovaly na burze a byly zaknihované. Pokud majoritní vlastník již dosáhl nadpolovičního podílu, už mu akcie na burze nevyhovovaly. Na valné hromadě tak společnost rozhodla o změně podoby akcií na listinné. Většina akcionářů si však akcie nevyzvedla a ty skončily v nedobrovolné dražbě, kde se nabízel balík několika jednotek, ale i desítek procent, které koupil majoritní vlastník a dosáhl podstatného zvýšení vlivu ve společnosti.

Z grafu dražeb v jednotlivých letech lze vidět, že nejvíce dražeb probíhalo v letech 2002 až 2005. Pokud bychom s tím porovnali graf vytěsnění akcionářů v jednotlivých letech, tak vidíme, že největší počet vytěsnění akcionářů navazuje na dražby v následujících letech 2005 – 2007. V počtech dražeb jsou uvedeny i ty, ve kterých se akcie nevydražily nebo dražba baly zmařené neuhrazením ceny dosažené vydražením.

V některých společnostech proběhla dražba z více důvodů. Nejen při změně podoby akcií ze zaknihovaných na listinné, ale i při změně formy z akcií na majitele na akcie na jméno nebo opětovném zaknihování akcií. Evidujeme 6 společností, kde proběhla dražba 4x a více.

Podobně jako v případě vytěsnění akcionářů mají akcionáři nárok místo akcií na peníze, které představuje výtěžek dražby. Podobně jako v případě protiplnění u vytěsnění akcionářů, i u dražeb zůstalo spousta nevyzvednutých výtěžků dražeb. Ne všechny nároky na výtěžky držeb jsou však po letech promlčeny. Mnohé společnosti výtěžky dražeb vyplácejí i po letech, pokud je neuložily do úřední úschovy, kde propadly státu.

Veškeré dražby cenných papírů evidujeme v jedinečné Databázi dražeb s návodem na její použití. Mezitím co u vytěsnění akcionářů se akcionářům vyplácí protiplnění na akcii v plné výši, tak jak je uvedeno v Databázi vytěsnění, tak u dražeb akcií je uvedena cena dosažená vydražením, resp. hrubý výtěžek na akcii, od kterého se teprve odečítají náklady dražby a ty mohou dosáhnout i několika desítek procent.

Pokud jsme se už bavili o tom, že nedobrovolná dražba akcií proběhla v každé čtvrté společnosti, tak existuje několik desítek společností, kde došlo k přeměně podoby a dosud nedošlo k nedobrovolné dražbě nevyzvednutých akcií. Akcionáři těchto společností si akcie mohou stále vyzvednout.

TOP 20 nedobrovolných dražeb akcií z kuponovky

I technika provedení dražeb má svůj vývoj. Zatímco dříve byly dražby prováděny výhradně tradičním způsobem v dražební místnosti a pod vedením licitátora, od roku 2013 je možné provádět veřejné dražby i elektronicky. Zvláště v pandemické době nabývají elektronické dražby na významu.