Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Nejčastěji bývá svolána statutárním orgánem (představenstvem nebo statutárním ředitelem) za účelem projednání a schválení účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku a to do šesti měsíců od skončení účetního období. Valná hromada se tak musí konat minimálně jednou ročně. Tento typ valné hromady byl dříve označován jako řádná valná hromada. O svolání valné hromady může také požádat kvalifikovaný akcionář, který navrhne program této valné hromady.
Svolání valné hromady
Valná hromada se svolává uveřejněním pozvánky na valnou hromadu a ti nejméně 30 dní přede dnem konání valné hromady na internetových stránkách společnosti a zasláním této pozvánky na adresu akcionářů uvedenou v seznamu akcionářů, pokud tento způsob uveřejnění není ve stanovách nahrazen jiným způsobem.
Pozvánka na valnou hromadu obsahuje kromě pořadu jednání také návrh usnesení a jeho zdůvodnění. Akcionář může před valnou hromadou doručit společnosti protinávrh k záležitostem projednávaným na valné hromadě.
Účast na valné hromadě
Valné hromady se mohou účastnit akcionáři, kteří jsou uvedeni v seznamu akcionářů nebo v evidenci zaknihovaných akcií, k takzvanému rozhodnému dni. Pokud není rozhodný den určen stanovami nebo rozhodnutím předchozí valné hromady, je rozhodným dne sedmý den předcházející dni konání valné hromady.
Akcionář se nemusí na valné hromadě prokazovat akcií na jméno. Pro účast je rozhodující údaj o něm jako o akcionáři v seznamu akcionářů. Při prezentaci se akcionář zapisuje do listiny přítomných. Při prezentaci si také akcionář může vyžádat dokumenty k projednávaným bodům jako návrh stanov, výroční zprávu, zprávu představenstva o podnikatelské činnosti apod.
Průběh valné hromady
Valná hromada může projednávat jednotlivé body programu pouze, pokud je přítomno dostatečné množství akcionářů. Pokud není ve stanovách určeno jinak, je valná hromada usnášeníschopná, pokud jsou přítomni akcionáři, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 30% základního kapitálu. V případě, že valná hromada není usnášeníschopná, svolá svolavatel náhradní valnou hromadu. Pro její svolání není rozhodující žádný limit usnášeníschopnosti, pokud stanovy neučí jinak.
Průběh valné hromady, způsob hlasování nebo podávání žádosti o vysvětlení může být upraven přímo stanovami nebo jednacím řádem valné hromady.
Valnou hromadu zahajuje a do doby zvolení předsedy řídí svolavatel nebo jím pověřená osoba. Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápis a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů.
O bodech programu, které vyžadují rozhodnutí valné hromady, se hlasuje. Akcionář nemůže s každou akcií hlasovat jinak. Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon o obchodních korporacích nebo stanovy neurčují jinak. Pro rozhodnutí o změně stanov nebo o zvýšení základního kapitálu je ze zákona nutné dvoutřetinové většiny přítomných akcionářů. K rozhodnutí o změně druhu nebo forma akcií je nutné tříčtvrtinové většiny akcionář.
O průběhu valné hromady se vyhotovuje zápis, který zapisovatel vyhotoví do 15 dnů od jejího skončení.
Práva akcionáře k valné hromadě
Akcionář, který je uveden v seznamu akcionářů společnosti, má právo:
- Účastnit se valné hromady a hlasovat na ní (hlasovací právo)
- Právo na vysvětlení
- Právo uplatňovat návrhy a protinávrhy
- Podat protest proti usnesení valné hromady
- Domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení soudem
- Požádat o kopii zápisu z valné hromady
Akcionář má právo požadovat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon akcionářských práv na ní. Formu a rozsah žádosti mohou omezit stanovy. Vysvětlení se poskytne přímo na valné hromadě, pokud jde o složitou věc, pak ve lhůtě 15 dnů po konání valné hromady.
Akcionář se nemůže domáhat neplatnosti usnesení, nebyl-li proti usnesení podán protest.
Valná hromada je jediným okamžikem pro akcionáře, kdy se může aktivně podílet na jejím řízení.