|
Mnozí investoři vlastní větší podíly ve společnostech, jejichž akcie se neobchodují na veřejných trzích. Rádi by je ovšem prodávali za tržní cenu. Jednou z možností jak zajistit prodej za tržních podmínek je prodej dražbou. V jakých případech je dražba vhodným způsobem zpeněžení investice? Jaké jsou náklady na dražbu?
Dobrovolná dražba je neprávem opomíjený způsob prodeje neobchodovaných akcií. Možná každého napadnou negativa jako jsou s dražbou spojené vysoké náklady, reklama, časová náročnost přípravy dražby nebo dostatečná kvalita předmětu dražby, především co se týče množství nabízených akcií. Dražba prováděná na návrh vlastníka předmětu dražby je dražbou dobrovolnou a oproti dražbě nedobrovolné je jejich zákonná úprava volnější a má svá specifika: I dražba z popudu insolvenčního správce nebo exekutora je dražba dobrovolná. Je to proto, že zákon postuluje že správce vystupuje jako vlastník a exekutor vstupuje do všech práv vlastníka. V těchto případech se ukazují další podstané výhody dražby: Navrhovatelů (prodejců akcií) může být více a mohou prodávat větší balík akcií téhož emitenta. Jejich vzájemné vztahy týkající se dražby a jejích výsledků pak musí být upraveny v příloze smlouvy o provedení dražby. Tato skutečnost umožňuje akcionářům sdružit své akcie do jednoho balíku. Soubor akcií tak bude větší a může být pro potenciální investory zajímavější. Současně se akcionáři dělí o náklady dražby, což má pro ně ekonomický přínos. Náklady dobrovolné dražby jsou: Odměna dražebníka je věcí dohody mezi navrhovatelem a dražebníkem. Obvykle je stanovena ve výši procent z ceny dosažené vydražením.V obvyklých případech bývá odměna dražebníka stanovená podle předpokládaného výtěžku dražby v rozmezí 3-7% z ceny dosažené vydražením s tím, že bývá stanovená minimální odměna v absolutní částce a případně také maximální hranice odměny. Odměnu dražebníka lze u dobrovolných dražeb přenést na vydražitele. Pronájem prostor vhodných pro dražbu a zajištění licitátora zajišťuje dražebník a tyto náklady se mohou pohybovat v řádech 5 000 -15 000 Kč. Dražba se taktéž může konat v sídle dražebníka (což je nákladově nejpříznivější), případně kdekoli jinde. Zvolené místo pouze nesmí být omezující pro případné účastníky. Odhad ceny předmětu dražby Dražebník musí zajistit odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. U dobrovolných dražeb není podmínkou tento odhad zjistit posudkem znalce a tak obchodník může odhad provést vlastními silami. Přesto využití znalce u předmětu dražby s vyšší hodnotou doporučujeme. Cenu znaleckého posudku nebo odborného odhadu provedeného obchodníkem se může pohybovat od 10 000,- Kč do 100 000,- Kč. Uveřejnění na Centrální adrese Uveřejnění dražební vyhlášky na Centrální adrese je sice povinností, ale rozhodně to nejsou vyhozené peníze. Pravidelní účastníci dražeb Centrální adresu sledují a dražbu tam rozhodně najdou. Na Centrální adrese se uveřejňují i případné dodatky k dražební vyhlášce a údaje z protokolu o provedení dražby. Tyto náklady se pohybují kolem 3 000,- Kč podle rozsahu uveřejňovaných informací. Propagace dražby Do propagace dražby lze samozřejmě vložit významné prostředky, mnohdy postačí reklama i za 20 000,- či ještě méně.... Dobrovolnou dražbu je tedy možné zorganizovat za ceny od 40 000,- Kč bez odměny dražebníka, která je obvykle závislá na úspěchu dražby. Pokud by tedy celkové náklady dražby měly být řádově v procentech nejnižšího podání, pak se dražba vyplatí, pokud nejnižší podání činí alespoň 500 000,- Kč. Pokud tedy prodávající má za to, že jeho akcie, které jsou předmětem dražby, jsou dostatečně atraktivní, může se do dražby pustit. Kdy je předmět dražby dostatečně atraktivní, aby se vyplatil prodej formou dražby? Zde je několik zajímavých vlastností předmětu dražby, které mohou rozhodnout: Statistika dobrovolných dražeb Z celkového počtu 728 dražeb v naší databázi dražeb je 56 dobrovolných: Z těchto je ovšem většina na návrh správce konkurzní podstaty, což jsou dobrovolné dražby pouze z formálního hledika . Opravdových dobrovolných dražeb bylo pouze 14, z nichž nejvýznamnější je dražba společnosti BETA Olomouc a.s. Od této dražby bylo upuštěno, nicméně navrhovatel dražby prodal nabízený podíl ve společnosti mimo dražbu. „V poslední době registrujeme poměrně silný růst zájmu o dražby cenných papírů. Je to způsobenou jednak novelou exekučního řádu, která tuto formu prodeje u nekótovaných cenných papírů preferuje, ale také zvýšenou informovaností vlastníků významných akciových podílů“, říká Tomáš Kunčický z CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s. Dobrovolná dražba akcií jako způsob prodeje majetku za tržní cenu je opomíjeným způsobem, přestože v některých případech se jeví jako velmi vhodnou. Prodej cenných papírů dražbou je naprosto transparentní a je realizován dražebníkem – výhradně obchodníkem s cennými papíry s licencí ČNB, který zajišťuje nejen průběh dražby, ale i korektní vypořádání celého obchodu. Neobchodované akcie v České republice jsou často koncentrovány do větších balíků nebo mohou být koncentrovány, pokud se prodejci dohodnou na společném prodeji, a proto prostor pro dražby s atraktivním předmětem dražby nepochybně existuje.
Autor: Martin Garnac
|
Související odkazy
· Více o tématu Dražby · Další články od autora Martin Garnac Nejčtenější článek na téma Dražby: Důvody nedobrovolné dražby
Hodnocení článku
Účastníků: 0
Možnosti
|
| "Prodej akcií dražbou" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů |
| Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah. |