listinné akcie na majitele, vytěsnění akcionářů, prodej akcií, zákonná inzerce
|
Mnozí akcionáři či skupiny akcionářů nesouhlasí s výši protiplnění určenou hlavním akcionářem a posvěcenou znalcem jako náhradou za jejich vytěsněné akcie. Požadovaná částka bývá výrazně vyšší než cena stanovená hlavním akcionářem. Soudních sporů o výši protiplnění probíhá již několik desítek. Největším potenciálním doplatkům za protiplnění čelí ČEZ a ArcelorMittal Holdings AG.
ČNB stanovenou výši protiplnění neposuzuje Výši protiplnění u squeeze out stanovuje hlavní akcionář a znalec posuzuje přiměřenost výše protiplnění. U převzetí jmění jediným akcionářem sice výši protiplnění stanovuje znalec, ale ten je jmenován soudem na základě návrhu hlavního akcionáře. Nezávislost znalce je tedy diskutabilní. Určení výše protiplnění tak probíhá v režii hlavního akcionáře, jehož cílem je dosažení co nejnižší ceny a v tomto směru dává pokyny i znalci, kterého platí ze svých prostředků. Akcionáři se nemohou obrátit na ČNB jako dozorový orgán, která se od dohledu na výši protiplnění distancuje vzhledem k tomu, že jí nevyplývá ze zákona žádná takováto povinnost. Pouze v přechodném období v letech 2006-2008 ji Obchodní zákoník dával povinnost vyjádřit se k výši protiplnění, neboť v tomto období musel mít hlavní akcionář k uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů souhlas ČNB. V některých případech ČNB odmítla souhlas vydat, i tak se však objevily případy, kdy souhlas ČNB vyvolal mezi akcionáři nevoli. Precedentní případ neexistuje Akcionářům tak nezbývá, než se vydat soudní cestou. Soudní spor je nákladná záležitost nejen kvůli soudním poplatkům, ale i nutnosti právního zastoupení či vyhotovení oponentního znaleckého posudku, který, pokud má být kvalitním argumentem, bude stát i několik stovek tisíc korun. Soudních sporů se tak účastní obvykle sdružení akcionářů nebo „profesionální“ investoři, jejichž finanční možnosti jsou pro tyto spory dostatečné. Případný doplatek k protiplnění je však povinen hlavní akcionář zaplatit všem akcionářům a tak i drobný akcionář může profitovat ze snahy aktivnějších kolegů. Špatnou zprávou však je, že dosud není znám (alespoň redakci) žádný případ, kdy by hlavní akcionář vyplácel doplatek. Existují pro to zřejmě dva důvody. Jedním je délka soudního procesu. Obě strany soudního procesu se brání a tak soudní spor se tradičními nástroji jako je námitka proti místní příslušnosti sporu nebo odvolání vůči rozsudku prvoinstančního soudu protahuje na několik let. Druhým důvodem je mimosoudní vyrovnání. Pro hlavního akcionáře je v případě špatného vývoje soudu lepší se se žalující stranou dohodnout na mimosoudním vyrovnání, kterým tak akcionář platí pouze skupině akcionářů a nikoliv všem. Žalující skupina akcionářů si je toho vědoma a může dosáhnout pro sebe lepší ceny než v případě pravomocného rozhodnutí soudu při rychlejším zpeněžení investice. ČEZ a ArcelorMittal hrozí vysoké doplatky Největšímu počtu žalob na protiplnění čelí ČEZ. Jedná se především o doplatky za protiplnění v regionálních distribučních společnostech a Severočeských dolech. Celková výše doplatků může dosáhnout až 3,2 mld. Kč bez příslušenství (úroků z prodlení). A to může být i pro takový gigant jako je ČEZ podstatná ztráta. Velký boj o protiplnění očekáváme u squeeze out v ArcelorMittal Ostrava. Hlavní akcionář nabídl částku 4 000,- Kč, což se nelíbí minoritním akcionářům. „Za přiměřenou považujeme cenu o více než 50% vyšší, než kterou jsme obdrželi.“ deníku IN-SERVER.CZ sdělil zástupce minoritních akcionářů pan Jiří Psota. Začátek soudních tahanic se očekává v první polovině letošního roku. V případě úspěchu by doplatek hlavního akcionáře přesáhl 880 000 000 Kč bez započtení úroků z prodlení, které budou činit alespoň 2,5% p.a. Žalobám čelí ale i další známé společnosti jako je AGROFERT HOLDING, Sokolovská uhelná, ZENTIVA či Železiarne Podbrezová. Soudní spory budou trvat dlouho a výsledek je nejistý. Akcionářům však doporučujeme tyto spory sledovat. Přesto, že již nejsou akcionáři ve svých bývalých společnostech, mohou ještě získat nějaké peněžní prostředky. Přehled některých společností jejichž bývalí akcionáři požadují doplatek k protiplnění (kliknutím na název emitenta získáte podrobnou informaci v databázi vytěsnění. Pokud máte informace ke sporům ohledně výše protipnění dejte nám vědět) Zdroj dat: Výroční zprávy emitentů, www.okforum.eu
Copyright © IN-SERVER.CZ
Všechna práva vyhrazena.
Autor: Martin Garnac
|
Související odkazy
· Více o tématu Vytěsnění · Další články od autora Martin Garnac Nejčtenější článek na téma Vytěsnění: Seznam společností, u kterých končí promlčecí lhůta pro poskytnutí protiplnění
Hodnocení článku
Účastníků: 0
Možnosti
|
| "Hlavní akcionáři čelí žalobám na výši protiplnění" | Přihlásit/Registrovat | 0 komentářů |
| Komentáře vlastní jejich autoři. Neodpovídáme za jejich obsah. |
