listinné akcie na majitele, vytěsnění akcionářů, prodej akcií, zákonná inzerce

Emitent a obchodník

Společnost, která emitovala akcie, využije v určitých případech služeb obchodníka s cennými papíry. Někdy je to povinnost daná zákonem a v jiných případech společnost chce využít služeb obchodníka protože se jednoduše nechce zabývat řešením záležitostí, které přímo nesouvisejí s jejím předmětem podnikání. Představíme Vám nejčastější případy kdy společnost využívá služeb obchodníka a poradíme jak zjistit reference o obchodníkovi.

Typickými případy, kdy společnost ze zákona musí využít služeb obchodníka je dražba akcií a výplata protiplnění při vytěsnění (hlavní akcionář). Dále může společnost nepovinně využít obchodníka nebo poradenskou firmu zabývající se corporate finance při veřejném návrhu smlouvy, přeměnách podoby, samotném procesu vytěsnění akcionářů nebo fúzích a přeměnách společností.

Obchodník nebo banka jako zákonná povinnost

Dražba cenných papírů

Dražbu cenných papírů musí podle §33 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“)musí provádět vždy obchodník s cennými papíry, který má povolení k poskytování služby provádění pokynů na účet zákazníka a dražební řád schválený ČNB. 

Povinnost provést dražbu cenných papírů má emitent v těchto případech:

1) dražby listinných cenných papírů při prodlení akcionářů s převzetím 

a) prodlení s převzetím nových listinných akcií při zvýšení základního jmění podle §209 odst.4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) 

b) prodlení s převzetím listinných cenných papírů při přeměně podoby ze zaknihovaných na listinné podle §214 odst.4 ObchZ a § 33 odst. 7a ZPKT

c)  prodlení s převzetím akcií při výměně akcií za akcie nástupnické společnosti při fúzi podle §141 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev 

2) dražby listinných cenných papírů při prodlení akcionářů s předložením

a) prodlení s předložením při přeměně podoby z listinné na zaknihovanou

b) prodlení s předložením listinných akcií nebo zatímních listů stahovaných společností z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení

Výplata protiplnění při vytěsnění

Výplatu protiplnění provádí obchodník s cennými papíry, banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo v případě uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů podle §183i obchodního zákoníku (squeeze out) a obchodník s cennými papíry nebo banky v případě převodu jmění na společníka podle § 337 a násl. v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (převzetí jmění).

I když v případě vytěsnění se jedná o smluvní vztah mezi obchodníkem a hlavním akcionářem, máme za to že je i v podstatě záležitostí společnosti, kterou hlavní akcionář ovládá.

Případy nepovinné volby obchodníka nebo banky

V níže uvedených případech je volba obchodníka nepovinná, emitent může své povinnosti zajistit vlastními silami nebo i prostřednictvím poradenské firmy zabývající se správou společností.

Veřejný návrh smlouvy

-  povinný veřejný návrh smlouvy v případě, že valná hromada rozhodla o změně druhu akcií nebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo jejím zpřísnění podle 186a odst.3 ObchZ

-  veřejný návrh smlouvy při snížení základního kapitálu společnosti vzetím akcií z oběhu podle §213c ObchZ

- veřejný návrh smlouvy při dobrovolném a povinném odkupu při fúzi nebo rozdělení podle § 144 a § 145 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev

Výdej akcií u fúzi a rozdělení společnosti

Obchodník může jako pověřená osoba zajistit výměnu akcií při fúzi podle §138 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev nebo při rozdělení podle §307 téhož zákona.

Přeměna podoby

V procesu přeměny podoby akcií ze zaknihovaných na listinné musí emitent zajistit průběh valné hromady, tisk a výdej listinných akcií, informační povinnosti, komunikaci s akcionáři a další úkony.

Proces vytěsnění

V procesu vytěsnění ať již se jedná o squeeze out nebo převod jmění na hlavního akcionáře musí emitent zajistit průběh valné hromady, přebírání listinných akcií nebo převod zaknihovaných akcií, informační povinnosti, komunikaci s akcionáři a další úkony.

Rozeslání výtěžku dražby a uložení do úřední úschovy

Povinností dražebníka je výtěžek dražby po odečtení jejích nákladů odeslat na účet navrhovatele dražby – emitenta. Obvykle rozeslání výtěžku dražby jednotlivým akcionářům  provádí tentýž obchodník, který prováděl dražbu.

Jak vybrat správného obchodníka?

O dosavadní práci obchodníka s cennými papíry, banky nebo spořitelního a úvěrního družstva svědčí především jeho reference. Ty můžete najít na internetových stránkách těchto poskytovatelů služeb, jejichž adresy najdete v našich Užitečných odkazech. V Užitečných odkazech najdete nejen odkazy na jejich vlastní internetové stránky, ale taktéž odkazy na stránky ČNB, kde je uveden rozsah služeb, které obchodníci a banky mohou poskytovat, Centrální adresu, výpis z obchodního rejstříku.

Významným zdrojem referencí je pak naše databáze dražeb a databáze vytěsnění, kde najdete seznam veškerých realizovaných projektů jednotlivých obchodníků s cennými papíry, bank a spořitelních a úvěrních družstev spolu s žebříčkem těch nejaktivnějších.

I tyto finanční instituce mohou mít své prohřešky, které vedly ke správnímu řízení s regulátorem – Českou národní bankou. Rozhodnutí ČNB ve správních řízeních najdete na stránkách regulátora v sekci pravomocná rozhodnutí. Dovolujeme si podotknout, že mnohdy platí, kdo nic nedělá nic nezkazí, takže obchodník, vůči kterému bylo vedeno správní řízení ještě nemusí být nevhodný.

Mimo těchto „statistických údajů“ údajů samozřejmě reference získáte i od zákazníků těchto obchodníků, kteří jsou uvedeni v databázích dražeb a vytěsnění.

S výběrem obchodníka Vám taktéž můžeme pomoci, nabídnout můžeme kromě využití našich databází, také osobní reference a zkušenosti s obchodníky a znalost tržních cen a podmínek. Neváhejte nás kontaktovat.